Včera jsem si byl pro zápočet z analýzy a ztracen v budově školy, protože jsem se nechtěl vracet až na vrátnici, jsem se zeptal kolem procházející profesorky, kdepak bych našel svého vyučujícího. V dotazu jsem ho omylem tituloval jako inženýra, ačkoliv jsem věděl, že jde o doktora. Tuto chybku dotyčná profesorka s úsměvem opravila a nasměrovala mě správným směrem. Tím to pro mě ale neskončilo, zamyslel jsme se proč u mě k tomuto omylu došlo.
Jde asi o toto:
Když o sobě někdo řekne, že je doktorem, tak mi to neřekne, na které škole tohoto titulu dosáhl, kdežto slovo inženýr jasně značí školu technického typu (aškoliv pouze nižší stupeň vzdělání). Daný doktor tedy může s vysokou pravděpodobností být doktorem práv, filosofie, psychologie, sociologie, nemluvím ani o paoborech typu: rekreologie, genders studies, sociálně-politické studie (známe RSDr.) a podobných, s prominutím, hovadin. Kdežto inženýr je nejspíše elektrotechnik, strojař, stavař, v nejhrorším případě ekonom, zkrátka někdo, kdo i pouze s pěti lety studia svou inteligencí a hlavně svojí prospěšností společnosti strčí všechny předem zmíněné doktory do kapsy.
Napadl mě i příklad jednoho našeho asistenta, který radši než aby si nechal uznat dnešní adekvátní titul, zůstává u svého "promovaný matematik", vůbec se mu nedivím. Z jeho titulu je hned jasné, že se věnuje opravdové vědě a tento titul ho posouvá výš, než je většina doktorů.
Státní maturity
Cestou na byt jsem pak v myšlenkách zatoulal i k tomuhle fenoménu a napadlo mě možná zajímavé řešení. Udělat státní maturity zhruba 2x až 3x těžší, než jsou teďka. Tím se zamezí tomu, aby se z nich stala fraška, a docílí se možnosti smysluplného využití ve zohlednění maturit k přijímačkám na VŠ. Ano, většina lidí z učilišť a spousta lidí ze středních škol pak nebude mít šanci ukončit studium maturitou, ale alespoň pak maturitní vysvědčení přestane být bezceným papírem a ve společnosti se začne brát ohled na to, jestli má nebo nemá maturitu (i kdyby, tka jen k přijmutí na VŠ). Problém pak vidím jen v tom, že by se maturity staly čistě humanitní zkouškou, protože většina gymnázií dnes je i přes nálepku "všeobecného zaměření" zaměřena téměř výlučně humanitně.
O nutnosti snížení počtu studentů, tímpádem i titulů a státních dotací na školství tu teď mluvit nechci. Naše fakulta si je schopná zajistit dvě třetiny rozpočtu ze soukromého sektoru aplikovaným výzkumem, a vím, že u zbytku ČVUT i u velkého počtu fakult na VUT je poměr financí ze soukromého sektoru taky vysoký, což je něco, co na univerzitách krom fakulty matfyzu prostě není. Není tohle jasným ukazatelem "prospěšnosti"? Vždyť kdo si víc ohlídá prospěšnost své investice do školství, než soukromník?
A malý poznatek na konec. Média nyní neustále protřepávají aféry Plzeňských práv, pak aféry s obtěžováním studentek na Karlovce, na Masárně,... nepamatuju si na žádnou vážnější aféru na technické VŠ, že by to bylo tím, že tam aféry nejsou? Třeba proto, protože v těhle školách nejde o nějaké divadlo, ale o opravdovou výuku?
Jo, jen bych dodal, že když řeknu matfyz, tak tím myslím matfyz tady v Cajzlu nebo Přírodovědu jinde (kde většinou matfyz samostatně není).
Díky za shrnutí důvodů. Bez nich by mi článek připadal jen tak nahozený na papíře. Ale když pod tím vidím sepsané důvody, hned mi to vrhá jiné světlo :-) <br />
Jinak taky od přátel vím, jak to chodí na různých fakultách, třeba jen v rámci jedné univerzity... Někdy mi přijde nefér, jak se na PřF dřeme a často bez viditelných výsledků. Ale pak si uvědomím, že bych ty jiné vědy nechtěla ani za nic studovat a jsem moc ráda, že mě Bůh obdařil nadáním zrovna na přírodní vědy! A výsledky máme, i když někdy nejsou tak okaté jako na jiných fakultách... Vždyť vím, že není všechno zlato, co se třpytí!
Jistě, uvádět své zamyšlení bez odůvodnění ho činí méně hodnotným. Na druhou stranu s uvedením všech důvodů by článek přesáhl přijatelnou délku.<br />
<br />
Jednak se opírám o dokumenty p. Piťhy (bývalého ministra školství) a z dalších např. M. Zrna. Ačkoliv jde o humanitně orientované lidi, sami vidí největší propad právě v humanitních oborech.<br />
<br />
Dále se opírám o to, že inženýři mají vyšší plat a to znatelně, tudíž jsou zcela zřejmě pro společnost hodnotnější. Nemluvím o tom, že narozdíl od humanitních nejsou téměř nikdy zaměstnání ve veřejném, ale v soukromém sektoru, což beru také jako pozitivum.<br />
<br />
A poslední důvod, který tu uvedu, je srovnání, které se mi dostává. Vím, co studují mí bývalí spolužáci a jaký je tam poměr snaha+talent/úspěch. A vyplývá velmi jednoduše, že ti na humanitních oborech zvládají vše levou zadní, kdežto ti, co jsou na nějakém technicky/přírodovědně orientovaném oboru potí krev a přitom výsledky moc valné nejsou. Tady to srovnání je tedy průběžné a až do doby ukončení studia není moc přesné.<br />
<br />
A nevidím černě vědy (až na socilogicko-politické a genders výjimky), ale počet lidí, kteří se je učí, kteří na to často nemají a kteří tudíž degradují úroveň té dané vědy.
Zajímavé zamyšlení... Jen bych se ráda zeptala autora, na kolika vysokých školách a které obory již studoval, že jich tolik kritizuje! Podle mě je kritika až přehnaná. Jsem taky nakloněná k výuce přírodních věd, ale až tak černě bych ostatní vědy neviděla...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.